Místní podniky, kavárny a vinárny to mají v této době náročné (a nejen ony). Jak přežívají tohle období a hlavně, co dělají pro to, aby se udržely, vám přinášíme v této reportáži. Tři otázky pro tři podniky.
P.S. Pokud by se nějaký podnik v okolí Prahy 2 a 3 chtěl přidat, může být.
Mamacoffee a tři otázky
Jak finančně zvládáte současná vládní opatření?
Situace se razantně promítla na snížení tržeb v našich kavárnách. Snažíme se však i nadále fungovat, stále pražíme čerstvou kávu a v naší pekárně pečeme oblíbené zákusky. Dodržujeme maximální opatření a minimalizujeme všechna rizika. Máme otevřená výdejní okénka a orientujeme se na provoz našeho e-shopu (https://eshop.mamacoffee.cz), kde nabízíme čerstvě praženou kávu, veškeré příslušenství, speciální nabídku plných tašek a mnoho dalšího. Situaci zvládáme také díky podpoře našich věrných zákazníků, jimž patří náš dík.
Máte nějaký nápad, jak přilákat zákazníky?
Snažíme se ukázat, že skvěle připravená káva není výhradou kaváren, ale zvládne si ji udělat každý doma sám. Lidé by i přes omezení pohybu neměli zapomenout na své rituály a občas si udělat radost, třeba skvělou kávou, nebo oblíbeným zákuskem. Vnímáme, že káva je důležitá pro psychickou pohodu nás všech a jedno z našich okének může být dobrým cílem na každodenní procházce, která je důležitá. Káva, sladkosti, hummus, prostě všechno, kvůli čemu se k nám zákazníci rádi vraceli je k dostání u výdejních okének a na našem e-shopu, u kterého provozujeme také kurýrní službu s expresním dodáním!
Jak dlouho myslíte, že můžete jet v provizorním stavu?
Provizorní stav je sice náročný, ale máme hodně věcí, které nás motivují vytrvat a nepropadnout apatii. Předpokládáme, že opatření budou trvat rozhodně do začátku roku 2021 a snažíme se i tento šílený stav nastavit jako udržitelný. Snažíme přispět naším dílem a pomáhat. Dodáváme kávu a zákusky do nemocnic a záchranným složkám. Cítíme podporu od našich přátel a zákazníků a těšíme se, až naše kavárny opět otevřou a budou znovu místem pro setkávání a otevřený dialog.
Bistro Střecha a tři otázky
Jak finančně zvládáte současná vládní opatření?
Tržby nám klesly asi o 40%, ale to jen díky tomu, že jsme měli připravený vlastní objednávkový systém a rozvoz již z jarního lockdownu. Podařilo se nám zatím udržet všechna pracovní místa, ale jsme jen na začátku. Zbytek se bude odvíjet od státních podpor, u kterých se teprve postupně dozvídáme detailní podmínky.
Máte nějaký nápad, jak přilákat zákazníky?
Nepřišli jsme s ničím neobvyklým. Máme stále zákazníky, kteří si oblíbili nejen naši netradiční českou rostlinnou stravu, navíc za dostupné ceny. Lidé nás chtějí podporovat i během krize, protože jsme sociální podnik a zaměstnáváme lidi bez domova a po výkonu trestu. Stěžejní je, abychom je tu teď udrželi, mají za sebou obrovský kus práce. Taky připravujeme bagety pro lidi bez domova, které od minulého týdne rozdávají terénní pracovníci Naděje a Armády spásy, na což lidé při objednávce na našem e-shopu můžou přispět. Myslím také, že lidé raději objednávají skrze vlastní rozvozy restaurací. Je to přímější, kontakt se svým oblíbeným podnikem je důležitý. Navíc pak máte jistotu, že až na nějaké bankovní poplatky jde vše opravdu tomu podniku, kdy to nejvíc potřebuje. Rozvozové společnosti jako DámeJídlo nebo Wolt si berou kolem 30% z objednávky + DPH + asi 40 Kč za samotný rozvoz. Ať se tváří v krizi jakkoliv, tak tím restauracím moc nepomáhají a akorát se jim znásobily zisky. Že by se to projevilo na mzdách samotných řidičů jsem si taky nevšiml.
Jak dlouho myslíte, že můžete jet v provizorním stavu?
To se odvíjí plně od státních podpor. Zatím to vypadá, že bychom takhle mohli být udržitelní až do konce roku, pokud se v podporách nevyskytne nějaký neočekávaný chyták. Co nám vadí je fakt, že takzvaná pětadvacítka, tedy 500 Kč pro živnostníky a malé podnikatele, se z nějakého neznámého důvodu vyhnula družstevním podnikům. Vládními opatřeními jsme byli zavřeni, pracujeme tu od rána do večera, navíc v byznys modelu, který si zakládá na demokracii a solidaritě, ale podporu podle současného návrhu nedostaneme.
Vinárna U Posledního soudu a tři otázky
Jak finančně zvládáte současná vládní opatření?
Smyslem a cílem takového „zvládání“ je minimálně to, aby podnik přežil, tedy aby okenní (sám raději používám ve svém případě mnohem případnějšího termínu „mezidveřní“) prodej vydělal alespoň na režii, tedy na nájem, energie, pojistné a další mandatorní výdaje spojené s provozem a aby generoval dostatečné prostředky na nákup zboží. To se mi zatím, zaplať Pán Bůh a díky podpoře věrných zákazníků, daří. Ovšem i tento stav, sám o sobě zajisté nikterak špatný, znamená, že na vlastní živobytí musí provozovatel čerpat z jiných zdrojů a rezerv a to, samozřejmě, u většiny z nás nemůže trvat moc dlouho. Například v mém případě jsou počty více než zřejmé – mou druhou aktivitou, kromě vinárny a galerie, je totiž práce průvodce v cestovním ruchu, a ten, jak známo, přestal existovat jako první, úplně a podle všeho na velmi, velmi dlouho.
Takže já mám jasno a jistě nebudu mezi váženými kolegy konkurenty ojedinělým případem: musím vydělat nejen na běžný provoz svého „výdejního okénka“, ale také alespoň něco málo „na chleba“. Samozřejmě, jakákoliv pomoc od státu či obce je nesmírně vítaná.
Máte nějaký nápad, jak přilákat zákazníky?
Pokud jde o nápady, kterak přilákat zákazníky konkrétně k Poslednímu soudu, tak ty bych si s dovolením ponechal pro sebe – nemohu přeci prozrazovat své know-how váženým kolegům konkurentům… Ovšem pokud jde o společné zviditelnění nás všech malých a středních provozoven s činným „výdejním okénkem“ na Královských Vinohradech a na Žižkově, tak mým nápadem bylo obrátit se na Vás, abyste pro nás zkusila na poli propagace něco podniknout, což činíte touto reportáží, za niž Vám velice děkuji. A v této souvislosti mohu také připomenout, že bylo rovněž mým nápadem již při první vlně navrhnout radnici Prahy 3, aby vytvořila na netu seznam provozoven s otevřeným výdejním okénkem na Praze 3. Nápad byl k mé velké spokojenosti okamžitě přijat a realizován a dokonce pan starosta Prahy 3 mi za něj poděkoval telefonicky.
Dále pomýšlím na pokus o zviditelnění ne snad jenom přímo své vinárny nebo provozoven kolegů jen z Prahy 3 a okolí náměstí krále Jiřího, ale malého businessu obecně. My, provozovatelé malých až maličkých živností přece dohromady vytváříme nemalou část HDP. Řečeno slovy klasika „jsme solí této země“.
Jak dlouho myslíte, že můžete jet v provizorním stavu?
Jak jsem už uvedl v odpovědi na Vaši první otázku, v případě příspěvku ze strany státu či obce na nájem a v případě vyplácení kompenzačního bonusu pro OSVČ pravděpodobně i docela dlouho. Bez těchto příspěvků je to do značné míry věštění z křišťálové koule. Ovšem uvědomuji si, že ani příznivá konstelace, tedy souběh příspěvků od státu a relativně úspěšného prodeje nemůže trvat donekonečna, protože státní příspěvky a úlevy na druhou stranu zaplatíme dříve nebo později všichni, tedy i my, jejich příjemci, ze svých daní. Takže, čím dříve se všechno vrátí do normálního stavu, tím lépe pro všechny.
Bar Behind the Curtain a tři otázky
Jak finančně zvládáte současná vládní opatření?
Velmi těžce. Prostě „přežíváme“. Máme velkou výhodu v tom, že jsme komunitním podnikem. Máme za sousedy přátele a víme, že cokoliv budeme potřebovat, máme si komu říct.
V první vlně jsme ušili a rozdali zdarma okolo 20000 ks roušek, převážně do sousedství, ale také do nemocnic, domovů, na infocentrum Prahy 3, ad. A nashromáždili jsme a rozlili 40000 litrů desinfekce. Makali jsme od rána do večera, prostě jsme pomáhali a ten vděk lidí a solidarita nás motivovali dál.
Ale to v druhé vlně zmizelo. Nikdo už roušky ani desinfekci nepotřebuje, a když ano, potřebují obrovské množství, které už nemáme z čeho uplatit. I tak ale pomůžeme každému, kdo se nám objeví ve dveřích: roušky šijeme,
desinfekci máme.
Snažíme se sdružovat ty, kteří mají platy stejné, ne-li vyšší, než před krizí, a ty, kteří přišli o práci i plat.
Chodí k nám například hodně výtvarníků, a podařilo se nám, aby bohatí zainvestovali do některých obrazů, což umělci, kterému odpadly výstavy, vernisáže i zakázky, pomůže přežít třeba celý měsíc.
Máte nějaký nápad, jak přilákat zákazníky?
Tak těch byla už asi stovka! 🙂 Pořád něco vymýšlíme. Jsme kreativní až běda. Na začátku pandemie jsme například spustili youtube kanál, kde učíme lidi míchat koktejly dle původních receptur.
https://www.youtube.com/channel/UCDwtWbk34WIJQS0RqlOfy0Q?view_as=subscriber
Jako jedni z prvních, ne-li první, jsme přišli s mícháním koktejlů s sebou do pytlíku. Spojili jsme se s kluky ze Zastavse, kteří rozváží vynikající jídlo, teď už i s výběrem našich koktejlů.
Prodáváme podepsané knihy umělců, kteří je u nás křtili, lidé tak u nás pořídí spoustu kvalitních vánočních dárků.
Z okýnka jedeme každý den od 16:00 do 20:00.
Jak dlouho myslíte, že můžete jet v provizorním stavu?
Dali jsme si cíl, že vydržíme alespoň do jara. S kolegyní Simonou jsme přijaly všechny přivýdělky, co se naskytly, a aktuálně třeba řídíme kampaň pro vydání a prodej hudebního alba s vánočními koledami z celého světa, s čímž se na nás obrátilo pěvecké duo Martin Čepelík & Andrea Mineva, kteří u nás koncertovali a bydlí v sousedství. Přivýdělky bokem nám pomohou do jara přežít, a náš úžasný pan majitel nám dotuje část nájmu, protože si nás chce udržet.
Ale ani tohle nelze držet věčně. Pokud v dubnu nezačneme vydělávat, zabalíme to. I tak nám bude trvat asi dva roky, než doženeme ztráty.
Přesto to ani náhodou nevzdáváme, snažíme se zůstat pozitivní a neskutečně se těšíme na usměvavé tváře v baru.