Nina Balážová je další tváří z Vinohrad, která rozhodně stojí za pozornost. Živí se jako osobní trenérka a výživová poradkyně a také je trojnásobnou rekordmankou v počtu uběhnutých kilometrů za rok.
Nina se na Vinohrady přestěhovala teprve loni, ale to neznamená, že by zde byla úplným nováčkem. Vždy ráda navštěvovala třeba farmářské trhy na Jiřáku. Pokud byste se ocitli ve velmi brzkých ranních hodinách venku, mohli byste na ni v okolí narazit při každodenním běhu – běžně vybíhá v takovou, pro mnohé nekřesťanskou, hodinu, že ji omezuje dokonce i aktuální zákaz vycházení. Asi nikdo není do běhání tak zapálený jako ona – Nina je držitelkou českého rekordu za nejvíce uběhlých kilometrů tři roky po sobě (2018 – 5822,07 km/rok, 2019 – 6245,85 km/rok, 2020 – 11 412 km/rok).
Živíš se jako osobní trenérka. Jak se udržuješ v kondici, když zrovna necvičíš s klienty nebo neběháš?
Jsem v podstatě stále na nohou, během dne nachodím kolem 15 km (a to nepočítám ranní běh), ale jen chůze a běh nestačí. Po ranním vyběhnutí si vždy krátce zacvičím – 3 minuty skáču přes švihadlo, poté následuje několik cviků na břicho. Věnuji se také thai boxu.
Pokud vím, běháš každý den. Jak dlouhé trasy obvykle běháš? Máš nějakou oblíbenou pražskou lokalitu, kam se takto v pohybu ráda podíváš?
Většinou je to 20–30 km. Vždy záleží na tom, jak se vyspím, kolik mám času či jaké je venku počasí.
V Praze je spousta hezkých míst. Vyniknou pro mě v létě, neboť dříve vychází slunce, a to je pak krásná podívaná kdekoliv. Nejraději mám asi Vyšehrad, odkud je vidět skoro celá Praha. Dodá mi to ještě větší energii a sílu. Nikdo nikde není, jen já, čerstvý vzduch, panorama a zvuky přírody.
Jak by se měl člověk, který nikdy neběhal, ale chtěl by začít, připravit?
Běh je skvělý sport, u kterého stačí mít pouze správnou běžeckou obuv, kterou vám pomůžou vybrat odborníci ve specializovaných obchodech, a chuť vyběhnout 🙂 Důležité je začít pomalu, tedy pár kilometry. Vzpomínám si na své začátky, kdy pouhý 1 km byl pro mě nemožný uběhnout a nezastavovat každou chvíli 😀 Kilometry jsem pomalu navyšovala a nyní je běh mou každodenní rutinou.
Občas to lidé s cvičením „přepísknou“. Když už k tomu dojde, jak správně přetažené tělo zregenerovat?
Je dobré mít alespoň jeden den pro regeneraci, aby k přetažení vůbec nedošlo. Když se tomu tak bohužel stane, záleží poté na typu člověka, co mu vyhovuje. Pro mě je odpočinkem dlouhá procházka nebo „šlofík“ po obědě. Většině lidí pomáhá den volna, tedy alespoň den bez cvičení, nebo poté návštěva sauny, páry či masáže.
Jak se vyvarovat „vlčímu hladu“ a zbytečnému příjmu kalorií?
Jak stále říkám – vše je jen v hlavě – a tomu tak opravdu je. Člověk si musí sám uvědomit, zda má doopravdy hlad či to je jen chuť, zda mu stojí za to sníst např. koblihu a nadávat si za to celý den, nebo se vzchopit a říct si, že má jasný cíl, který chce splnit, a tu koblihu nepotřebuje. Je to takové psycho, haha, ale pokud se s tím člověk naučí pracovat, má vyhráno 😊 Jednou za čas není hřích si dát nějakou nezdravou dobrotu, jen je důležité mít silnou mysl a vědět, kdy přestat!
Dokázala bys zdůraznit nějaké doporučení, které dáváš svým klientům, a takto bys ho mohla předat čtenářům?
Své klienty vedu k tomu, aby si více věřili a mysleli stále pozitivně, protože pozitivní myšlení se přenese i do výsledků.
Co obvykle (a za „normální“ situace) nakupuješ na farmářských trzích na Jiřáku?
Farmářské trhy mám ráda, je tam skvělá atmosféra a všechny stánky mají vždy vše domácí a čerstvé. Nejraději si kupuji čerstvé šťávy od Fresh Juice a také výborné bezlepkové dobroty od Paleo pekárny.
Jaké je tvoje oblíbené nutričně vyvážené jídlo? Čím naopak hřešíš?
Mám ráda ryby, mořské plody, zeleninu, a to se většinou v mém jídelníčku opakuje. Ale jako každý občas zahřeším na sladkém – lívance, brownies či tiramisu.
Je něco, co bys chtěla na závěr čtenářům vzkázat?
Chtěla bych všem vzkázat, že pokud mají jasný cíl, ať se ho nevzdávají, neposlouchají ostatní a jdou si za ním.
Autor: Tereza Bartošková
Zdroj fotografií: Nina Balážová