Elon Musk rozdmýchává napětí v Evropě. Co z toho má?

Elon Musk kdysi tvrdil, že se chce držet stranou politiky. Dnes ale hraje aktivní roli nejen v USA, kde pomohl k opětovnému zvolení Donalda Trumpa, ale i v Evropě. Kontinentální lídři ho obviňují z šíření dezinformací a podpory krajně pravicových populistů. Co ho k tomu vede?

Z Trumpa do Evropy: Muskova nová mise

Když Elon Musk v roce 2022 ovládl Twitter, tvrdil, že se platforma musí stát politicky neutrální. Dnes – pod novým názvem X – slouží spíše jako jeho osobní tribuna, na které podporuje krajně pravicové a populistické síly nejen v USA, ale i v Evropě.

Po utracení čtvrt miliardy dolarů na podporu Trumpovy kampaně si nyní Musk klade nový cíl: narušit politický status quo v Evropě. V sobotu zveřejnil na X provokativní slogan:
„Od MAGA k MEGA: Make Europe Great Again!“

Mezi jeho favority patří Alternativa pro Německo (AfD) nebo britská populistická strana Reform UK. Naopak francouzskou političku Marine Le Penovou či rakouskou krajní pravici ignoruje.

Evropští lídři, včetně německého kancléře Olafa Scholze, ho ostře kritizují za zasahování do evropské politiky. Musk reagoval urážkou:
„Shame on Oaf Schitz!“ (slovní hříčka s kancléřovým jménem).

Dezinformace, migrace a krajní pravice

Evropské vlády znepokojuje rostoucí vliv dezinformací na platformě X. Mnohé z nich souvisejí s migrací, která je jedním z klíčových témat současné evropské politiky. V Británii například někteří politici viní X ze šíření nenávisti a podněcování letních protiimigračních nepokojů.

Podle bývalého amerického diplomata Erica Nelsona je Muskovo chování nebezpečné:
„Je fascinující sledovat, jak si myslí, že může zasahovat do složitých politických situací napříč Evropou. To je neuvěřitelná arogance.“

Musk například vyvíjel nátlak na britskou vládu, aby propustila radikálního aktivistu Tommyho Robinsona, známého svou islamofobií.

Co za tím vším stojí? Osobní msta, byznys, nebo obojí?

Muskova kampaň proti evropským elitám může být osobní vendetou. Když převzal Twitter, mnoho firem bojkotovalo inzerci na jeho platformě, čímž přišel o značné příjmy. Podle Trumpova bývalého velvyslance v Rakousku Trevora Trainy Musk „zažil stejnou ostrakizaci jako Trump a nyní vrací úder“.

Zároveň jde i o byznys. Musk dlouhodobě bojuje proti přísné evropské regulaci technologického sektoru. V Německu má obří továrnu Tesly, kterou chce rozšířit navzdory odporu ekologů. Evropská unie navíc vyšetřuje, zda X neporušuje pravidla o dezinformacích a hrozí mu pokuta až 6 % ročního obratu.

Jak Evropa zareaguje?

Evropští politici zatím tápou, jak se Muskovi postavit. „Jsme znepokojeni, ale nemáme jasný plán,“ přiznal Bill Echikson z Centra pro evropskou politiku.

Britský parlament ho vyzval k vysvětlení fungování algoritmů X, ale Musk zatím odmítá spolupracovat. Chi Onwurah, šéfka parlamentního výboru pro vědu a technologie, vzkázala:
„Místo křiku přes Atlantik by měl Elon Musk vést civilizovanou diskusi.“

Evropa se ale obává i Trumpovy reakce. Pokud se do sporu vloží, může si tím zhoršit vztahy s novým americkým prezidentem. Jak dlouho bude Muskův vliv sílit a jak moc ho Trump podpoří? To zůstává otevřenou otázkou.